Vyvrcholením evangelia je druhý příchod Ježíše Krista, po kterém by měl dychtit každý křesťan. Bible nás učí, že tento Kristův příchod rozhodně nebude tajný a před dobou velkého soužení, jak učí někteří křesťané, ale pro všechny žijící lidi viditelný, slyšitelný a bude spojen s ukončením historie lidstva. Během tohoto příchodu nastane vzkříšení věrných a uchvácení („vytržení“) žijících křesťanů do Nebe.

Podobenství o koukolu a pšenici
Podobenství o koukolu a pšenici prokazuje, že Kristova církev zažije velké soužení:

„Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno. Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel. Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol. Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?‘ Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘ Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘ Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici. Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.‘“
Bible, překlad 21. století, Matouš 13,24-30

Ježíš vysvětluje toto podobenství:

„Tehdy propustil zástupy a šel domů. Tam za ním přišli jeho učedníci a žádali: „Vysvětli nám to podobenství o koukolu na poli.“ Odpověděl jim: „Rozsévač dobrého semene je Syn člověka, pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho zlého. Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš!“
Bible, překlad 21. století, Matouš 13,36-43

Pojďme se ještě podívat do Bible na další verš, který také dokazuje, že velkého soužení se účastní i křesťané (jedni budou vzati do Nebe a druzí zanecháni pro smrt, „peklo“):

„Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka: Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila. Podobně bylo za dnů Lotových: Jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli, ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil. Právě tak to bude v den, kdy se objeví Syn člověka. Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral; a také kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. Pamatujte na Lotovu ženu! Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí. Kdokoli by jej ztratil, ten jej zachová. Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou spolu mlít; jedna bude vzata a druhá zanechána.“ „Kde, Pane?“ zeptali se ho. „Kde je mrtvola, tam se slétnou supi,“ odpověděl. Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nevzdávat se:“
Bible, překlad 21. století, Lukáš 17,26-37 a 18,1